Rodina bez citů - občas se rozepíšu

1. března 2009 v 23:25 | MisulaW |  Básničky obecné
Tohle jsem jednou složila, když na to byla nálada... Není to nic moc, ale bohužel i toto někteeří lidi zažívají:(
Ale jděte, jděte, jděte, jděte do háje s řečma o mé rodině. Když mě nechtěj, tak o nich ani nemluvte a neřečněte. Vzteklej kvůli nim jen jsem, tak nechoďte sem. Dopadli by jste hůř nežli já, užraný mrzutostí své rodiny. R: Vlastní rodinu mám a zároveň nemám!! Proč jsem zrovna já potkal tak zlou rodinu? Osm let mého života, které jsem trávil s nimi mě hodně poznamenali. První dva roky bylo jen roztomilé mazlení a vše OK a pak rozbroje začali. Bál jsem se pohnout, kousnout do rohlíku a vše jen kvůli mému starému, zlému bratrovi. Celá rodina se dala na jeho stranu, protože se ho bála a mě se na nic neptala a jen bila jak bratr poručil. R: Vlastní rodinu mám a zároveň nemám!! Proč jsem zrovna já potkal tak zlou rodinu? Ve 13 letech jsem odešel z domu, všude jsem viděl mojí zlou rodinu. Řekl jsem si " má cenu žít bez rodiny?" Časem jsem poznal, že má cenu žít bez zlé rodiny, protože mě boleli staré a ošklivé modřiny. R: Vlastní rodinu mám a zároveň nemám!! Proč jsem zrovna já potkal tak zlou rodinu? Jen láska mi pomohla od stresu a strachu od mé rodiny. Láska je lék na bolest, to je mé životní poznaní. Nikdy nezapomenu na mou pravou rodinu, vždyť mě vychovávali a tím i kazili
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama